Běžné příznaky úzkosti zahrnují strach, bušení srdce, paniku, neklid, třes, tlak v krku a na hrudi, nespavost, depresi atd. Projevy této neurotické poruchy můžeme pozorovat již v dětství, a to zejména pokud dotyčný prožil traumatizující událost (rozvod, smrt aj.) nebo byl dlouhodobě vystaven stresu. Příčiny úzkosti však mohou být i jiného typu. Důležitou roli hraje také dědičnost a zvýšené riziko vzniku úzkosti pozorujeme rovněž u osob zneužívajících návykové látky. Mezi nejčastější typy úzkostných poruch patří:

• generalizovaná úzkostná porucha

• úzkostně depresivní porucha

• sociálně úzkostná porucha

• posttraumatická stresová porucha (PTSD)

• obsedantně kompulzivní porucha (OCD) apod.

Úzkostná porucha bývá chronická, má tedy trvalý charakter a v průběhu se mohou střídat období klidová s velmi intenzivními. Jinými slovy, u pacienta se střídají období, kdy je relativně v klidu, s obdobími, kdy se mu výrazně přitíží. Máte-li obavy z toho, že trpíte úzkostnou poruchou, měli byste navštívit odborného lékaře – psychologa či psychiatra, který určí diagnózu. Běžná léčba úzkosti spoléhá především na medikaci, přičemž lékaři zpravidla předepisují antidepresiva (citalopram aj.). Pro akutní případy v kombinaci s benzodiazepiny, jako je například Xanax. Oba typy léčiv bohužel souvisí s velkým množstvím nežádoucích příznaků. Řada pacientů navíc musí vyzkoušet několik druhů antidepresiv, než najdou ten ideální – jestli vůbec. Další metodou, jak na úzkost, jsou psychoterapie:

• Kognitivně-behaviorální terapie – nejvíce používaná metoda terapie, jejíž cíl spočívá v nalezení a odstranění chybných vzorců v myšlení a chování pacienta.

• Rodinná terapie – jak už název napovídá, léčba úzkosti spočívá v terapii probíhající v přítomnosti dalších členů rodiny. Zabírá především u dětí a dospívajících.

• Skupinová terapie – probíhá ve skupině s pacienty s obdobným typem onemocnění. Pacient postupně získává sebedůvěru, protože zjišťuje, že na problémy není sám.

Vedlejší účinky běžných léků na úzkost jsou hlavní důvod, proč pacienti vyhledávají alternativní přírodní prostředky. Pokud se pro tento způsob rozhodnete i vy, rozhodně se předem poraďte s vaším lékařem. Zejména v případě, že chcete kombinovat standardní léky s bylinkami nebo homeopatiky, by mohlo dojít nežádoucí interakci.

V historii najdete četné zmínky o rostlinách zmírňujících úzkost, jako jsou levandule, mučenka, třezalka tečkovaná nebo heřmánek. V posledních letech se dostává pozornosti také CBD (kanabidiolu) – nepsychoaktivnímu kanabinoidu přítomnému v konopí. Neoficiální zprávy uživatelů i vědci již v minulosti potvrdili účinnost CBD při snížení úzkosti.

Studie z roku 2019 potvrdila, že po měsíci užívání CBD došlo u 79,2 % účastníků ke zmírnění úzkosti. Nejvyšší účinnosti dosahují extrakty s plným spektrem kanabinoidů, jako je třeba CBD olej 20 %.

Je obecně známo, že cvičení pomáhá udržovat fyzické i psychické zdraví člověka. Z přehledu dvanácti studií z roku 2015 vyšlo najevo, že cvičení zmírnilo úzkost u pacientů. Možná znáte přísloví „Ve zdravém těle zdravý duch“. Něco na tom skutečně bude. Další ověřenou metodou, jak snížit úzkost, jsou relaxační cvičení. Dobrým příkladem je meditace, která prokazatelně pomáhá dokonce i proti panickým atakám, kdy postiženého zachvátí panika a strach bez zjevné příčiny. Podobně úspěšná jsou také dechová cvičení či tzv. brániční dýchání, při němž se nadechujete nosem od spodní části plic (od břicha) do horní části. Nesmíme zapomenout ani na další metody snížení úzkosti – jmenovitě jógu, aromaterapii, pobyt v přírodě nebo taj-či. Naopak byste se měli vyhnout dlouhodobému stresu, alkoholu a dalším návykovým látkám.